Archív autora: Libor Schwarz
Džalálábád
Džalálábád je město ve východním Afghánistánu, které je důležitým obchodním centrem. Historicky byl centrem řecko-buddhistické kultury. Svou důležitost získal za vlády mughalského panovníka Bábura (1483–1530). Dnes je město považováno za jedno z hlavních center Paštunů, kteří tvoří v Džalálábádu majoritní většinu. V 19. století bylo město součástí Afghánského emirátu. V roce 1989 bylo svědkem sovětské … Pokračování…
Kábul
Kábul je hlavním městem Afghánistánu. Jeho název je odvozen od stejnojmenné řeky. Oficiálně zde přibližně čtyři a půl milionů obyvatel, ale naši afghánsští přátelé tvrdí, že je těch milionů osm. Město leží v údolí řeky Kábul uprostřed pohoří Asmai a Šír-Daváza. Jeho nadmořská výška je kolem 1 790 metrů nad mořem. Průměrná teplota v červenci … Pokračování…
Herat
Herát je oázové město a je třetí největší Afghánistánu. Má asi 600 tisíc obyvatel. Slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Selseleh-ye Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země.Herát má bohatou historii a je známý svými historickými památkami. Má také strategický význam díky silnicím spojujícím … Pokračování…
Den nultý
Když se vysloví název této země, lidem se vybaví většinou 3 věci: válka, válka, válka. A potom ještě: teroristi, Taliban a opium. To první tady bylo 30 let – nejdříve bratrská internacionalní pomoc, kterou známe i my… Potom bratrovražedná válka, která zrodila Taliban. A nakonec operace Trvalá svoboda, která po tolika letech přinesla ústup Američanů … Pokračování…
Džidda
Z futuristického terminálu jak z nějakého sci-fi filmu odjíždí rychovlak z Medíny do Mekky. Je to kontrast moderní doby k tradičně oblečeným potníkům oblečených do dvou kusů bílé bezešvé látky, tzv.ihrámu, vykonávajících hadž a směřujících do Mekky. Vlak urazí vzdálenost 450 km za dvě hodiny a dosahuje rycholosti 300 km/hod. Jednou možná doženeme i Saudskou … Pokračování…
Sopky II.
V podvečer se dostáváme do vesničky, kde hledáme marně cestu ke kráteru sopky a místu našeho táboření. Cesta je ale po deštích uzavřena a musíme využít alternativní přístup z jiné strany. Čeká nás dost nepříjemný offroad. Téměř za tmy dorážíme na místo, kde se dá tábořit. Ale přeci jsme dobrodruzi a dojedeme jestě ten kousek … Pokračování…
Koupání v Rudém moři
Pomalu se začínáme vracet zpět k našemu výchozího bodu – do Medíny. Ráno si prohlédneme přístavní město Al Wajh se starou mešitou. Historické domy, stavěné z kusů korálů, začínají vstávat z ruin a brzy zde bude opět hezké historické centrum. A když jsme na pobřeží Rudého moře, tak plán je i koupání. Má to ale … Pokračování…
Wadí Disa
Další přírodní pozoruhodností severní oblasti, je 15 kilometrů dlouhé Wadí Disa. K jeho začátku jsme se dostali po setmění. Tábořili jsme u skály, kterou osvětloval plápolající oheň, Lukáš skvěle uvařil večeři, nad námi večerní obloha plná hvězd a kolem nás plno bzučících a bodajících komárů, které ráno nemilosrdně vystřídaly mouchy.
Hidžazská železnice
Trať byla budována v letech 1900 – 1908 Turky. Začínala v Damašku a končila v Medíně. Její délka byla 1302 km a vedla historicky důležitými místy a kopírovala staré obchodní cesty. Procházela kromě dalších Ammánem, Wadí Rum, Tabukem a Al Ulou. Vedla kolem nádherných přírodních scenérií, červených skalních útvaru a starých oáz. Pokud by fungovala … Pokračování…
Povodně v poušti
Cestování serverem země nás přivedlo do města Tayma s největší studnou, hlubokou 13 a širokou 65 metrů. Vodu z ní čerpali přes důmyslné kladkostroje velbloudi, kterých zde pracovalo až 70. Studna byla vydatná, nikdy se nevyčerpala a dokázala zavlažit rozsáhlá zemědělská území.