V podvečer se dostáváme do vesničky, kde hledáme marně cestu ke kráteru sopky a místu našeho táboření. Cesta je ale po deštích uzavřena a musíme využít alternativní přístup z jiné strany. Čeká nás dost nepříjemný offroad. Téměř za tmy dorážíme na místo, kde se dá tábořit. Ale přeci jsme dobrodruzi a dojedeme jestě ten kousek na lepší místo pod sopkou. Pochopitelné, ale nesprávné rozhodnutí, jak se vzápětí ukázalo…
Cesta v lávovém poli po cestě plném ostrých šutrů si konečně vybrala svoji daň. Defekt a poškození jednoho vozu nám může zkomlikovat návrat do Medíny…Ale ráno moudřejší večera. Vaříme a na ohni pečeme velblouda. Náladu nám zlepšilo, že se podařilo vyměnit poškozné kolo. Skvěle chutnající velbloud ji ještě o něco vylepšil.
Ráno vyrážíme na kráter sopky. Cesta nahoru nebyla uplně jednoduchá, ale obešli jsme celý kráter po jeho jeho obvodu a výhled na další sopky a lávová pole za to stál. Mnohem komplikovanější se ale ukázal sestup zpět po sypkém materiálu.
Po ranním protažení těla jsme si nachystali snídani a přichystali jsme se na čekání na příjezd pomoci, pro kterou se vydal Lukáš. Vody máme dost, tak to snad nějak vydržíme… Nakonec se odtah dostavil celkem brzy a my jsme se mohli vrátit do Medíny, zajít si na skvělou večeři do japonské restaurace a připravit se na odjezd vlakem do naší poslední zastávky v Džiddě.
