Tentokrát odbavení na letišti proběhlo hladce – žádné podezření z výbušnin, žádné zrušené letenky. Všechno mělo být až směšně jednoduché. Jenže letíme do Afriky a je třeba počítat se spoustou věci.
Nepočítali jsme s téměř dvouhodinovým zpožděním, které jsme nabrali ještě v Mnichově. Přišla bouřka a v letadle jsme si hezky počkali, až odezní. A potom jsme ještě počkali na další zpožděný spoj, aby šťastlivcům letadlo neuletelo. Ovšem díky tomu odletěl spoj mnoha dalším v Johanesburgu….
Další hodinka ve frontě na odbavení na letišti a už jsme jeli do půjčovny pro vůz. Protože jsme měli mít stejné auto a podobně vybavené, počítal jsem tak maximálně s hodinou na předání a za dvě a půl hodiny jsme měli být v národním parku Pilanesberg mezi divokou zvěří. Jenže je třeba čas násobit “africkým koeficientem“, takže místo zvěře jsme po několikahodinovém předávání vozu vyráželi teprve na nákup zásob a příjezd do kempu se posunul až do setmění…
Po opravdu studené noci, kdy teplota útočila na bod mrazu, jsme se konečně dostali mezi divou zvěř (pokud nepočítám naše holčičky 🙂 v národním parku Pilanesberg. Je sice rozlohou nevelký, tvoří ho ale více než 1 200 tisíc let vyhaslé sopky s kráterovým jezerem uprostřed parku a bylo zde vysazeno mnoho zvířecích druhů, takže jsme viděli více nosorožců tuponosých, než za předcházejících cest. Žije zde více jak 300 druhů ptáků, lvi, levharti, leopardi, sloni, hroši…dá se tu zkompletovat celá velká pětka. Nám se to sice nepodařilo, neviděli jsme ani ohroženého nosorožce dvourohého černého, ale nevadí, je před námi ještě spoustu dní v přírodě…
One Response to Pilanesberg n.p.